Beseda s pedagogem, mentorem a koučem osobnostního rozvoje Markem Remišem.
Ve Volyni se zaměří na vzájemný vztah rodičů a dětí a na jejich vzájemnou roli.
Dlouhodobě se zajímá o vztahy, komunikaci a seberozvoj. Ve své praxi se zabývá podporou a doprovázením rodičů v podpoře jejich dětí.
—
Marek v současné době působí na ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí v Praze jako zástupce ředitele pro detašované pracoviště. Díky tomu, že mají pokrokového a vizionářského ředitele májí tu možnost dělat školu „z jiné strany.“ Jejich program je o neznámkování, individualizaci potřeb a dětí a přenosu zodpovědnosti za jednání dětí zpět dětem. Pokud bychom to chtěli zjednodušit, tak se zaměřují na měkké dovednosti a kompetence. Jeho úkolem v tomto projektu je nacházet nové cesty.
—
Historicky má za sebou velmi různorodou cestu. V Psychiatrické nemocnici v Bohnicích působil jako projektový manažer a uváděl v život tzv. Peer klub, kde pracovali peeři – tedy lidé se zkušeností s psychickým onemocněním a doprovázeli klienty v uzdravování a zotavení. Byla to pro něj tehdy velká výzva zejména pro samotné peery. PN Bohnice totiž bylo první místo v republice, kde se tato podpora uvedla v život.
Vyzkoušel si vedení soukromé školy, řidiče, stavěče dekorací, divadlo, film a mnoho jiného.
Vždy se zajímal o vztahy, komunikaci a v průběhu dospívání se přidal i seberozvoj. Tím, že kladou důraz zejména na zodpovědnost dětí (nejen) ve škole, tak se dostávají do různorodých situací s rodiči. Zejména v době covidu bylo potřeba rodiče edukovat, ale školní znalost není to jediné, naopak. Osobně klade velkou důležitost na vztahy a komunikaci dětí. Rozmlouvají s rodiči o tom, že vztah je vždy oboustranný a některé rodiče podporují (někdy i doprovází) v pochopení a podpoře jejich dětí.
Při zbytku času pracuje se soukromými klienty, zejména v oblasti osobního rozvoje. Když se zadaří, tak velmi rád utíká do přírody nebo do dílny, kam ho v poslední době začal doprovázet pejsek, se kterým se potkali nedaleko Strakonic.
